Naše filozofie (proč právě funkční trénink)

  • Čím dál více výzkumů z poslední doby se shoduje na tom, že pohybová gramotnost českých (a nejen českých) dětí se povážlivě zhoršuje. Rejstříkem svých pohybových schopností, dovedností, úrovní koordinace a obratností obecně nesnesou srovnání s generací svých rodičů a obecně staršími lidmi. Děti nedisponují pohybovými vzorci a návyky, které by měly mít ve svém věku již plně osvojeny a kteréžto by měly plnit funkci základního kamene pro další zdravý a efektivní rozvoj motoriky.
  • Příčiny jsou všeobecně známé a příliš se neodlišují od prakticky totožných problémů v jiných vyspělých zemích. Výživa, životní styl, dopad reklamy a obecně absence kladného vztahu k pohybu. Nesportující děti, které jsou potomky také již méně, nebo vůbec sportujících rodičů, téměř plně přebírají a dědí životní styl svých rodičů a jejich vztah ke sportu. Spousta dětí tak prakticky vůbec nedostane možnost, vyzkoušet si širší škálu pohybových aktivit a objevit tak onu prožitkovost, která by pro ně měla být koneckonců hlavním motivačním faktorem, proč se vůbec hýbat.  Problém má však více úrovní. Jak výzkumy dále ukazují, popisované neduhy se nedotýkají pouze oné většinové nesportující části populace.​
  • Stále častěji se setkáváme se sportujícími dětmi, ve spoustě případů na výkonnostní nebo i vrcholové úrovni, které také vykazují téměř úplnou absenci jakékoliv funkční pohybové průpravy a základních pohybových vzorců. Jsou velmi nadějní ve svých sportech, ale kromě specifických pohybových dovedností, vycházejících z jejich sportu, nezvládají téměř nic navíc. A přestože se velmi často jedná o geneticky výjimečně disponované jedince, jejich sportovní vývoj se zpomaluje a již v relativně útlém věku dochází ke zdravotním komplikacím. Teprve v rámci léčby a rehabilitace se děti od svých fyzioterapeutů učí, jak správně zapojit střed těla, jak pracovat s těžištěm, nebo jaký je základní pohybový vzorec pro odraz.
  • Ať už se jedná o naprosto nepohybující se děti, nebo naopak špatně se pohybující sportovce, řešení má společného jmenovatele. Nabídnout dětem základní pohybovou průpravu v rámci školního kolektivu, učinit ji dostupnou, hravou a zábavnou. Je žádoucí, vzbudit v dětech zdravou sportovní soutěživost. Individuálním přístupem ke každému dítěti bychom mu měli umožnit nalézt souvislost mezi průpravou a jeho oblíbenou pohybovou aktivitou či sportem a průpravu mu cíleně upravit tak, aby tuto aktivitu podporovala a pomáhala ji rozvíjet. Děti by měly vědět, proč by bylo dobré uvedené cviky zvládnout, k čemu jim to bude a že takhle moderně dnes trénuje většina úspěšných vrcholových sportovců, včetně jejich oblíbených sportovních vzorů.